Elide se narodila chudé ženě. Otce neměla, jelikož hned, jak její matka otěhotněla, jí její přítel opustil. Matka byla totiž dříve docela naivní, avšak Elide jí to nikdy nezazlívala, jelikož chápala, že byla zamilovaná. Její otec, kterého nikdy nepoznala, byl čaroděj druhého řádu, zatímco ona se narodila díky křížení jako čarodějka řádu prvního. Už od narození ji doprovázel jako každého její krve její daemon, v jejím případě se nejčastěji pyšnil v podobě mývala, jelikož se tak často nepřeměňoval. Elide se narodila do sedmé kasty, její matka věčně pomáhala na polích a nemohla dělat nic jiného, než ruční práce. Elide se však rozhodla pro zahradnictví, často se dostávala do zahrad lidí, kteří na tom byli mnohem lépe finančně, než ona, ale neměli chuť se o svou zahradu starat, tudíž dostávala alespoň slušné výplaty. Její moc se projevila jednou, když šla zrovna z práce, ve svých osmi letech. Její matka ji totiž pro její bezpečí její moc pár let tajila. Její hůlku měla celou dobu u sebe schovanou a Elide nenapadlo se zeptat na jejího zvířecího společníka, kterého měla již od svého narození. Elide vždy z práce chodila domů lesem, jelikož jejich provincie jich byla plná, když potkala v lese ženu, která upadla a zvrkla si kotník tak ošklivým způsobem, že nezvládla ani chodit. A Elide, kvůli její zlaté povaze, za ní došla a její kotník si prohlédla. Vzala jej do rukou a přestože neměla hůlku, kotník ji svým dotykem vyléčila tak, že žena mohla po svých odejít domů . Když to Elide řekla své matce, věděla, že už jí nic nemohla skrývat a hůlku ji dala. Elide se tak začala zajímat o léčitelství, ale jelikož pracovala v zahradách, našla si cestu i k bylinkám. Tvořila si svůj vlastní herbář, zjišťovala, k čemu jsou bylinky dobré a když na ni nikdo nekoukal, občas si u lidí, jež ji zaměstnávali, nějaké bylinky utrhla a odnášela si je domů, kde je sušila, pokud je někdo v těch zahradách měl, ne vždy to tak totiž bylo. Elide prožívala tedy docela klidnou pubertu, kdy se tedy stala i léčitelkou pro lidi, kteří na tom byli finančně dost podobně, jako ona, nebo neměli vůbec střechu nad hlavou. Svou moc už tolik netajila, pomocí moci hojila lidem různé rány, či zlomeniny. Když byl někdo nemocný, snažila se mu zase pomáhat bylinkami a vlastně se jí dařilo. Dokonce když se o jejím léčitelství dozvěděl jeden pán, jež ji zaměstnával, daroval ji několik sazenic bylinek, aby si mohla udělat své bylinkářství i doma. Léčitelství však dělala jen ze své dobré vůle a nikdy za to nic nechtěla. Jenže přeci jen v jejím životě nastal i nějaký ten zvrat, přesněji to bylo v jejích patnácti letech. Byla noc, když si uvědomila, že ji chybí docela potřebné bylinky pro jednu nemocnou dívku, které nosila každý den různé bylinné čaje. Rozhodla se tedy běžet do lesa, aby ony bylinky někde sehnala, jenže to byla strašná chyba, nedošlo ji ani, že byl zrovna úplněk. Samozřejmě se setkala tváří v tvář vlkodlakovi, kterému se nedokázala ubránit, tudíž ji kousl, do boku. A tak začal její boj o život. Nějak se dokázala dobelhat domů, jenže to už se jí vlkodlačí jed dostal do těla. Její mývalek nedokázal ani vstát, vypadal skoro jako mrtvý. Tentokrát potřebovala Elide pomoc, přestože nebylo vůbec jasné, zdali jako čarodějka vlkodlačí kousnutí zvládne přežít. Její tělo opravdu bojovalo, aby kousnutí vstřebalo a aby ji nezabilo. Na chvilku se jí zastavilo i srdce, naštěstí se její mamce podařilo ji dostat zpátky. A když ji dostala zpátky, dostala ji zpátky jako hybrida. Elide se s tím nejdříve nechtěla smířit, každá měsíční proměna ji bolela jako čert, když se v ní lámaly všechny kosti a pokaždé se bála, aby někomu neublížila. A tak vždycky, když mělo dojít na její proměnu, se zamykala do řetězů v jednom opuštěném sklepě, který byl v lese, u kterého bydlela. Ve sklepě byla schopna ublížit jen sama sobě, tudíž na těle má docela dost různých jizev, má i jednu na krku.