Dusty se narodil v takové obyčejné normální rodině nedaleko hlavního města Swendway. Jeho rodiče vlastnili malý krámek s hudebními nástroji a u nich doma vládla vždycky pohoda, štěstí a smích. Kromě rodičů má 3 starší sestry Ingrid, Agne a Marry a ještě prarodiče, kteří s nimi žili. Dětství měl asi to nejlepší, jaké mohl. Nikdy sice neměli moc peněz na rozhazování, ale to mu nikdy nevadilo. Kamarády a super dětství měl i bez nich. Když mu bylo 15 let začali z rodiny postupně odcházet jeho sestry. Ingrid a Agne se vdaly. Marry se zase přestěhovala. Dlouho doma nevydržel ani on. Když dostudoval střední školu měl v plánu začít rodičům pomáhat v obchodě. Nic jiného ani od svého života nečekal. Zkrátka jenom pohodový a klidný život, stabilní práce, přátelé, nějaká ta dívka a později i rodina. V obchodu svým rodičům pomáhal skutečně jenom pár měsíců. Někdy po jeho 18 narozeninách nabírala armáda nové příslušníky k výcviku. Původně sice nechtěl, ale nechal se přemluvit od svého kamaráda. Bude to přeci jenom na pár let a pak se vrátí domů s dobým platem do konce života. Nakonec tedy do armády šel s vidinou, že si zde vydělá peníze pro svou rodinu a získá tu cenné zkušenosti. Rok strávil výcvikem na samém severu země, tam kde slunce v zimě nevychází a v noci nezapadá. Výcvikový tábor nebyl nic pro optimistického, veselého a hravého kluka těsně po škole. Byl to pro něj asi nejhorší rok v jeho životě, jenže cesty zpět nebylo. Rozvrzané, tvrdé postele, zima v budovách a přísný režim mu ani tak nevadili. Jeho spíše do zoufalství a depresí dostávala jednotvárnost armády, neutrální výrazy velitelů a zvuk klapajících holínek, žádné emoce v lidech. Byl rád že ho po roce z výcviku pustili už do služby. Na výcvik sice nerad vzpomíná, ale dal mu toho hodně. Z hubené kluka se stal muž s pořádným pekáčem buchet, fyzickou vytrvalostí a ovládající všechny dovednosti co voják potřeboval. Na první rok zamířil do řad královské stráže. Vyfasoval uniformu, jednu komnatu v paláci a začala ta pravá práce vojáka. Bavilo ho to daleko víc než výcvik. U své služby si povídal s kolegy, když to zrovna neviděl nějaký nadřízený, chodil do kuchyně uždibovat jídlo, ačkoliv za to párkrát dostal vynadáno. Nikdy ho ale kuchařky nepráskly. Kdo by taky neodolal jeho hodné povaze, velkým očím a roztomilému úsměvu. V paláci se rozhodl pokračovat v nadstavbovém výcviku. A tak ho po směnách čekaly ještě dlouhé a fyzicky náročné tréninky. I přes to že dennodenně střílel na terče, učil se chmaty na zneškodnění nepřítele, jak co nejrychleji evakuovat lidi z nebezpečného místa, zneškodňovat nepřítele, běhal s figurami o hmotnosti člověka na zádech, vydržet dlouho bez nádechu pod vodou a podobné věci. V paláci ho naučili asi všechno, co by mohl bodyguard potřebovat. V jeho 20 letech ho přiřadili jako bodyguarda královny Tyry. Nečekal, že ho dají na tohle místo a byla to pro něj čest. Jako bodyguard královny má práce až nad hlavu a času na sebe málo. To mu nějak zásadně nevadí. Nikdy se v práci nenudil a když už nudil tak si vytáhnul svůj blok a začal si něco kreslit. Královnu doprovází na každém kroku a málokdy se od ní hne. Snad jenom nějakých pár hodin v týdnu, kdy nemá službu. Ty tráví většinou se svou rodinou, přáteli, nebo se svojí kytarou a notami. Ani práce bodyguarda z něj neudělala suchara s výrazem robota na baterky. Vždycky se rád usmíval ať šel kdekoliv s královnou, tohle si nedokázal nikdy odpustit. Zároveň je ale připravený kdykoliv zasáhnout. Jeho život by byl vcelku pohodový i přes časově náročnou práci. Teda pokud by se nezvládnul zamilovat do té nejmíň vhodné osoby na planetě zemi. A to do královny, kterou má chránit. Ví, že jako bodyguard by na tohle neměl ani pomýšlet a že je to láska jenom z jeho strany. Ne že by nikdy neměl nějaké děvče, ale asi to nikdy nebylo takové. Poslední dobou k ní jeho myšlenky utíkají častěji a častěji. Ví, že akorát sám sebe trápí. Proto se rozhodl pro zásadní krok. Nechal si zažádat o přeložení, která byla schválena a poputuje na druhou stranu země k samotným hranicím kde by měl dělat v zásahové jednotce. Ví, že to je to nejlepší, co může udělat. Bude daleko od paláce a brzo bude mít víc práce než času na přemýšlení o tom nereálném. Poslední měsíce jako bodyguard stráví s královnou v Illéi, jelikož ještě nenašli vhodnou náhradu za něj.